Bioflavanoidy aneb skupina vitamínů P

Bioflavonoidy (nebo Flavonoidy)

Angl.: Bioflavonoids, Vitamin P

Z latinskeho slova „flavus“ = žlutý, které označuje barvu bioflavonoidu v přírodě.

Flavonoidy jsou rostlinné sekundární matabolity, čili látky rostlinného původu – ve vodě rozpustné fenoly,  znamé svými antioxydačními ůčinky. Jsou přítomny prakticky ve všech rostlinných buňkách.

Chemická struktura bioflavonoidu:   a 15-carbon skeleton, which consists of two phenyl rings (A and B) and heterocyclic ring (C). This carbon structure can be abbreviated C6-C3-C6.

2000px-Flavanonol_skeleton_colored.svg

Flavonoid / Source: Wikipedia.org

 Catechin_numbered

Catechin / Source: Wikipedia.org

Některými vědci jsou bioflavonoidy zařazovány do skupiny tzv. vitamínů P. Vitamín P není jen jeden vitamín. Ve skutečnosti se pod souhrnným označením „vitamín P“ skrývá řada zhruba 20 000 látek, které se chemicky řadí mezi bioflavonoidy. Tyto látky fungují v přírodě jako barviva.

Přehled základních Bioflavonoidů prospěšných pro lidský organismus:

Bioflavanoidy pic

Bioflavonoidy jsou látky , které naše tělo bezpodmínečně nepotřebuje, pokud jsou však užívány pravidelně, působí pak preventivně a napomáhají léčbě určitých nemocí.

V přírodě doprovází bioflovonoidy hlavně vitamín C, kde působí  v roli jakéhosi ochránce tohoto vitamínu. Bioflavonoidy  chrání vitamín C před oxidací a výrazně zvyšují jeho vstřebatelnost a účinnost. Tyto dvě látky jsou výstižným příkladem tzv. synergického působení, kdy jejich společný účinek je mnohonásobně vyšší. Proto při užívání jednoho z těchto vitamínů se doporučuje souvisle s ním užívat i druhý.

Právě v kombinaci s vitamínem C děla vitamín P zázraky.

Funkce bioflavonoidů pro náš organismu:

Funkce antioxydační – napomáhají proti působení nebezpečných volných radikálů, zabraňují peroxidaci lipidů a likvidují volné kyslíkové radikály. Jako ochránci našeho zdraví také likvidují některé prooxidační ionty kovů (železo, měď).

Funkce propustnosti v cévním systému–  kde zpevňují žilní a cévní stěny,snižují propustnost kapilár a svoje uplatnění takto nacházejí i při léčbě bércových vředů,křečových žil, krvácení z hemeroidů a některých otoků.

Pozitivní  vliv je dokázán i při léčbě dalších kardiovaskulárních potíží a zukoumá se i vliv na nádorová onemocnění.

Doporučené dávkování vitamínu P nebylo stanoveno. Všeobecně se doporučuje dávkovat vitamín P společně s užívaním vitamínu C. Nejoptimálnější poměr dávek je 50 mg vitamínu P na každých 300 mg vitamínu C. Pokud jste ale zdravý jedinec, není na místě mít striktní obavy o množství vitamínu P v potravě.

Největší množství flavonoidů je v nahořklých blankách dužiny citrusových plodů, v citrusovém ovoci, hroznech, švestkách, višních, jahodách, meruňkách, černém rybízu, v třešních, šípku, pohance, cibuli, brokolici, mrkvi, listové zelenině, čaji, obilovinách a také v čokoládě, řerný jeřáb (čaj nebo aroniove vino).

Diagnózy:
Využití a možné kombinace bioflavonoidů jsou velice pestré.

Nezastupitelné místo mají při léčbě paradentózy společně s vitamínem C, kdy jsou velmi důležité jako ochrana vitaminu C a samostatně působí jako ochrana pružnosti cévní stěny a dále slouží jako  antioxydanty.

Bioflavonoidy se řadí k nejúčinnějším antioxidantům rostlinné říše a tudíž je využijeme k ochraně buněk před negativními účinky volných radikálů.Z hlediska působení na mikroskopickou kapilární síť krevních vlásečnic působí pozitivně při léčbě jak klasických křečových žil, tak tzv. metličkových varixů, hemeroidů, krvácení z nosní sliznice, zvýšenému krvácení pod kůži a nepřiměřené tvorbě krevních podlitin.Prokázaný protivirový a protibakteriální účinek je společně s již uvedeným synergicky působícím vitamínem C jednou z důležitých zbraní našeho imunitního systému v boji proti infekcím. Nezanedbatelná jistě není ani schopnost vyvazovat v organismu těžké kovy a podporovat jejich vylučování ven z organismu.

 

Více o některých bioflavonoidech:

 Kvercetín

Kvercetin patři mezi nejsilnější bioflovonoidy. Jedná se o silný antioxydant, který napomáhá likvidovat volné radikály a brání peroxidaci lipidů.

Tahle přírodní látka je  obsažená v řadě druhů zeleniny a ovoce – kapusta, jablcích, cibuli, červeném vínu, zeleném či černém čaji, borůvkách nebo brokolici (tepelnou úpravou či zmrazením se neničí)

Působí proti trombóze a pomáhá zabraňovat vytváření krevních sraženinPomáhá při mnoha nemocech jako jsou záněty, kardiovaskulární onemocnění či virové nebo bakteriální infekce.

Brání poškození cév volnými kyslíkovými radikály a okysličeným cholesterolem LDL a tím pomáhá udržovat cévy čisté a průchodné.

Důležitý je účinek kvercetinu na tlumení alergických reakcí, jako je například astma či bodnutí hmyzem.

Pokud pravidelně konzumujeme správné množství zeleniny a ovoce, máme jeho dostatečný příjem zajištěn

Epikatechin

Epikatechin je jeden z desítek flavonoidů vyskytujících se v hořké tmavé čokoládě. Má jedinečné účinky na svaly a srdce. Epikatechin z kakaa totiž podporuje růst svalů stejným způsobem jako velmi intenzivní pohyb. Epikatechin současně stimuluje regeneraci svalové tkáně. Jedná se o flavonoid, který mj. pomáhá proti stárnutí organismu a antioxidační účinek je třikrát silnější, než u zeleného čaje a dvakrát než u červeného vína.

Rutín

Bioflavonoid Rutín byl objeven v listech routy vonné.  Je také obsažen v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje, v pohance

Rutin pomáhá zlepšovat elasticitu stěny cévní, sníží její lomivost, zpomaluje tvorbu destičkové zátky, ředí krev a zlepšuje její cirkulaci, což je důležité zejména pro mozek a srdce.

Nejčastější pomocné použití je při léčení křečových žil.

Rutin svým účinkem také přispívá k celkové antioxidační aktivitě. Logické využití najdeme ve spojení s koenzymem Q10.

Citrín

Jeden z nejběžnějších  flavonoidů Citrín je například obsažen v blankách dužiny citrusových plodů, které jim dodávají typickou kyselou až nahořklou chuť.

Vliv bioflavonoidů na léčení rakoviny 

I když bylo zjištěno, že některé  flavonoidy potlačují růst chemicky vyvolaných nádorů u zvířecích modelů plic  úst, jícnu, žaludku, tlustého střeva, kůže , prostaty, a mléčné žlázy (prsa), epidemiologické studie neposkytují přesvědčivý důkaz, že vysoký příjem dietních flavonoidů by snižoval riziko lidské rakoviny. Dvě prospektivní kohortové studie v Evropě nenalezly žádný vztah mezi rizikem vzniku různých druhů rakoviny a dietních příjmu flavonů a flavonolů, katechinů nebo čaje. Naopak ve skupině žen po menopauze v USA, katechin příjmaný z čaje (ale ne z ovoce a zeleniny) byl spojen s rizikem vzniku rakoviny konečníku. Dvě další kohortové studie ve Finsku, kde průměrný příjem flavonoidů je relativně nízký, zjistily, že muži s nejvyšším dietním příjmem flavonolů a flavonů měli výrazně nižší riziko vzniku rakoviny plic než ti s nejnižším příjmem.

Další studie a analýzi přišly s tím, že dietní příjem kvercetinu, a to především z jablek, byl nepřímo spojen s rizikem vzniku rakoviny plic; a že příjem myricetinu byl nepřímo spojen s rizikem rakoviny prostaty. Čaj je u některých populací důležitým zdrojem flavonoidů (flavanolů a flavonolů), ale většina kohortových studií  neprokázala přímý důkaz rizika vzniku rakoviny. Výsledky výzkumu jsou smíšené. Zatímco některé studie pozorovaly nižší příjem flavonoidů  u lidí s diagnózou rakoviny plic , žaludku a prsu, mnoho jiných nenašlo významné rozdíly v příjmu  flavonoidů u lidí s rakovinou. Existují omezené důkazy, že nízký příjem flavonoidů z potravy je spojen se zvýšeným rizikem některých druhů rakoviny, ale není jasné, zda tyto nálezy souvisí s nedostatečným příjmem flavonoidů a nebo  jiných živin či  fytochemikálií nacházejích se v potravinách bohatých na flavonoidy. Klinické studie budou klíčové k dokázaní  prospěchu flavonoidů na  prevenci nebo léčení rakoviny; několik klinických studií v současné době probíhá.

Vliv bioflavonoidů na léčení neurogenerativních nemocí

Zánět, oxidační stres, a akumulace některých kovů v našem tělě hrají pravděpodobně roli  v patologii několika neurodegenerativních chorob, včetně Parkinsonovy choroby a Alzheimerovy choroby. Vzhledem k tomu, že flavonoidy mají protizánětlivý, antioxidační a kov odbourávající vlastnosti, vědci se zajímají o neuroprotektivní potenciál stravy bohaté na flavonoidy nebo samotných individuálních flavonoidů.

Přestože po podání stravy  bohaté na flavonoidy bylo u některých zvířat zjištěno, že zabraňují  poškozování kognitivních funkcí spojených se stárnutím a záněty, kohortové výzkumné studie  zatím nedokazují  konzistentní  asociaci mezi příjmem flavonoidů a rizikem vzniku demence nebo neurodegenerativní choroby u lidí. Ve skupině japonských a amerických mužů sledováných po dobu 25-30 let, flavonoidy, jež tihle muži přijmuli z čaje během středního věku nebyla spojena s rizikem Alzheimerovy choroby a jiných typů demence v pozdním životě. Překvapivě, vyšší příjem tofu bohatého na isoflovany během středního věku byly spojeny s kognitivní poruchou a mozkové atrofie na konci života. Studie na holandských dospělých zjistlina, že celkový dietní příjem flavanoidů nebyl spojen s rizikem vzniku Parkinsonovy choroby nebo Alzheimerovy choroby, s výjimkou kuřáků, jejichž riziko vzniku Alzheimerovy choroby se snížil o 50%, při denním zvýšení o 12 mg příjmu flavonoidů. Naproti tomu studie starších francouzských mužů a žen, zjistila, že ti s nejnižším příjmem flavonoidů měli riziko vzniku demence v průběhu příštích pěti let o 50% vyšší, než ti s nejvyšším příjmem.

Další nedávná studie na 1,640 starších mužích a ženách, zjistila, že lidé s vyšším příjmem flavonoidů v potravě (> 13,6 mg / den) měli lepší kognitivní výkonnost a podstatně méně s věkem spojený kognitivní pokles, než ti, které měli nižší flavonoidní příjem (0-10,4 mg / den). Ačkoli se vědci zajímají o potenciál flavonoidů na ochranu stárnutí mozku, není zatím jasné, jak spotřeba flavonoidů ovlivňuje riziko neurodegenerativní onemocnění lidí.

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Solve : *
18 ⁄ 9 =